Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie Slavíkovic

 

 

Slavíkovice

Slavíkovice leží v rovinatém i mírně svažitém terénu na potoku Poleňka. Jejich dominantou je kostel, postavený na nevelké návsi, a pozoruhodné jsou i některé chráněné lidové stavby, z nichž nejhodnotnější je patrový špýchar čp. 55.

První písemná zmínka o Slavíkovicích se nachází v roce 1379, a to v Berním rejstříku Plzeňského kraje. První známí majitelé byli bratři z Pušperka, později se tu střídali vladykové a ves nebo její části byly přiděleny k okolním panstvím, zejména k Úsilovu. Když Videršpergárové z Videršperka v roce 1624 prodali úsilovské panství a ponechali si jenom Slavíkovice, staly se samostatným statkem, při kterém se v roce uvádí 1716 i panské sídlo. Slavíkovice v roce 1758 přikoupil a k panství Bystřice připojil Karel Josef Palm. V té době bylo podle Tereziánského katastru ve Slavíkovicích 15 hospodářů. Po smrti zmíněného majitele spravovala zadlužené panství soudní administrace. V soudní dražbě v roce 1839 koupil panství Karel Antonín Bedřich Hohenzollern. Ve vsi tehdy byla panská palírna, myslivna a hospoda.

V roce 1790 byla ve Slavíkovicích zřízena škola. Byla jednotřídní a vedle slavíkovických dětí ji navštěvovaly také děti z Bukové, Mezholez, Nevděku, Úsilova a Vílova. Podle školních statistik do ní bylo v roce 1792 zapsáno 135 dětí. Pro velký počet žáků byla škola v roce 1862 rozšířena na dvojtřídní. Vyučování již probíhalo v nové budově, postavené v roce 1843.

Slavíkovice byly také centrem farního obvodu a sídlem fary. Původně tu vznikla v roce 1785 lokálie, která byla v roce 1857 povýšena na faru. Na návsi na místě kaple připomínané v roce 1716, byl postaven v roce 1827 kostel a zasvěcen sv. Josefu.

Po rozsáhlé reformě státní správy, která znamenala také konec patrimoniální správy a značné posílení obecní samosprávy, se staly Slavíkovice samostatnou obcí, k níž patřila osada Nevděk. V samotných Slavíkovicích tehdy žilo 494 obyvatel. Byl to nejvyšší počet obyvatel, který se postupně snižoval, takže při sčítání v roce 1930 už tu žilo jen 239 lidí. Další velký úbytek byl zaznamenán po druhé světové válce. V roce 1950 bylo při sčítání napočítáno 167 obyvatel. Jednou z příčin tohoto úbytku byl odchod některých rodin do usedlostí v pohraničí.

Významnou změnou v poválečném vývoji Slavíkovic bylo ustavení jednotného zemědělského družstva 5. 9. 1952. Jeho trvání nebylo dlouhé, už v průběhu roku 1953 se rozpadlo a znovu se začalo společně hospodařit v srpnu roku 1957.

Změny ve správním uspořádání zaznamenali Slavíkovští až v posledních letech. V roce 1976 byly sloučeny s Černíkovem, částí obce Černíkov zůstaly i v 90. letech. Celá obec od 1. ledna 2003 byla přiřazena pod rozšířenou obec a obec s pověřeným úřadem Klatovy. Nadále zůstávají Slavíkovice sídlem fary .

V současné době žije ve Slavíkovicích 87 obyvatel.

 

 
 



Počasí


Archiv

Kalendář
<< červen / 2019 >>

Statistiky

Online: 6
Celkem: 245815
Měsíc: 7204
Den: 205